Jsme lesní klub, který postupně vykrystalizoval z přátelských setkávání rodičů a dětí v oboře Hvězda. Jak děti rostou, roste i naše touha a odvaha vytvářet pro ně prostor, v němž by mohly navazovat první přátelství, poznávat „velký svět“ za hranicemi své vlastní rodiny, učit se nejen znát, ale i mít rád prostředí, v němž žijí.

Zimní bruslení

Lesní klub Malejov je komunitní dětský klub nabízející předškolní výchovu a vzdělávání pro malou skupinu dětí od dvou do sedmi let. Svými principy se hlásí ke konceptu vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj a důraz klade na výchovu v přímém kontaktu s přírodou. Ve svých hodnotách a postojích čerpá z křesťanských tradic (tematický program v období Vánoc a Velikonoc apod.), zároveň však vědomě překračuje hranice náboženství a vyznání: nechceme se uzavírat do své sociální, náboženské, a ani jiné názorové bubliny. Naopak odlišnost našich členů vnímáme jako zdroj obohacení pro komunitu a jako pobídku k dialogu, k bytí na společné cestě.

Zázemí nacházíme na naší komunitní zahradě, jejímž srdcem je jurta. Důraz klademe především na výchovu v přímém kontaktu s přírodou, proto trávíme většinu společného času venku. Poznáváme oboru v různých obdobích a proměnách jejího života; víme dobře, co je to bláto, led a sníh, radujeme se z příchodu jara a pak ze stínu a chladu, o který se s námi les dělí v létě.

Kromě přímého kontaktu s přírodou je pro nás důležitý také osobnostní přístup k dítěti. Každý člen naší komunity, dítě i dospělý, je naprosto jedinečný: má jinou povahu, temperament, jiné kořeny. Někdy je těžké spolu vyjít, zároveň však právě skrze poznávání sebe a druhých rosteme, skrze vytyčování vlastních hranic a zároveň překračování svých individuálních potřeb zrajeme a tvoříme něco nového.

Skřítčí kutáliště

V průběhu dne klademe důraz na pevné body programu (ranní a odpolední kruh, společný oběd a odpočinek), dostatek prostoru však věnujeme také volné hře, kterou považujeme za jednu z bytostných potřeb dětí předškolního věku. Hledáme přitom rovnováhu mezi volností a řádem.

Ornitologická procházka

Charakter naší komunity ovlivňuje také prostor, v němž se scházíme: kolem lesa stojí zeď, která jej chrání a odděluje od ruchu města, zároveň však do obory vede dostatek cest, kudy můžete vejít. Taková je i naše komunita, jsme dostatečně malá “smečka”, která poskytuje nám i dětem bezpečný prostor pro vytváření přátelství, zároveň však, pokud budete chtít a najdete k nám cestu, můžete vejít některou z bran a přidat se.

Zachováme i komunitní setkávání rodičů s menšími (i úplně nejmenšími) dětmi, která jsou otevřená všem zájemcům.

Pondělní setkání

Proč Malejov?

Ještě ve středověku se na místě dnešní obory Hvězda nacházel les nazývaný Malejov. Roku 993 jej kníže Boleslav II. daroval nově založenému Břevnovskému klášteru. Nejpozději od poloviny 14. století se v klášteře konaly slavnosti sv. Markéty a světská část oslav se konala právě v lese Malejov.

Později les odkoupil od benediktinů král Ferdinand I., aby zde roku 1534 vybudoval oboru. Roku 1555 Ferdinand Tyrolský položil základní kámen letohrádku Hvězda, po němž se pak obora začala nazývat.

Obora s letohrádkem Hvězda na konci 19. století

Název našeho lesního klubu odkazuje na původní les, ale zároveň logo odkazuje i na letohrádek Hvězda v podobě korun stromů. Nepřicházíme do pozůstatků lesa proto, abychom jej kultivovali a obdělávali, ale abychom byli sami kultivováni a vzděláváni pobytem v přírodě. Přitom ovšem nechceme nostalgicky a naivně usilovat o návrat k divoké přírodě, ale spíše se učit žít s ní v rovnováze na místě, kde můžeme čerpat z tradice dlouhé tři čtvrtě tisíciletí.

K geniu loci obory Hvězda patří nejen hledání rovnováhy mezi přírodou a člověkem, ale také duchovní tradice staršího břevnovského kláštera a mladší libocké farnosti, která nám ostatně v našich počátcích poskytovala zázemí ve farním centru Malejov.

Logo Lesního klubu Malejov

Zdroj

PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online.